.svg)
O nás
Tady Alice.
Jestli jste na tomto místě čekali rozvážné slovo zakladatele firmy a zároveň designéra a autora všech modelů VRKY – doktora, inženýra, architekta Martina Navrkala, tak je mi líto, bohužel…
Mého tátu psaní o sobě nebaví. Takže to zadal mě, slíbil, že cenzura nebude, a klidně si mezitím kreslí nový model. Myslím, že jde zrovna o Bobra – popelářský vůz LIAZ, nebo nějaký dům, nebo kus nějakého města - což tak nějak ukazuje, co je pro něj důležité.
.jpg)
Na počátku byly koně.
Mamka si vysnila (a vyrobila) dřevěné loutky koníků a ptáčků. Byli krásní, vtipní, ručně malovaní. Od táty potřebovala jen pomoct dotáhnout výrobu a trochu té chlapské podpory – znáte to… (Tady si dovolím malou odbočku a krátce popíšu taťkovu povahu – hodně inteligentní, zručnej, vtipnej… a neschopnej jen sedět a přihlížet. A taky miluje koně, jenže spíš ty ustájené pod kapotou. Pod kapotou čehokoli.)
Tak je jasné, jak to muselo dopadnout: Taťka se s nadšením ponořil do problematiky výroby máminých loutek. Koupil první použitý laser, materiál, přestavěl pracovnu na dílnu. Jen místo čtyřnohých koníků s vozíkem mu z toho (nepřekvapivě…) vyšel model Zetoru 25 s vlečkou, pak Tatra, pak Karosa… a pak už to byla smršť a já se v tom ztrácím.
V té době se tátovi pomalu blížila padesátka. Všeobecně je známo, že muži kolem tohoto věku jsou více náchylní k životním změnám ohledně kariéry, aut, koníčků či žen. Můj tatínek se chopil Vrky v polovině roku 2017, s maminkou si o rok později pořídili dceru číslo čtyři a budovu pobořené staré fary u nemocnice sv. Anny ve Znojmě. Jen to vysněné auto přišlo později – (ano, je červené, ale čti dál!)
Konec tohohle vypravování je vlastně začátkem.
Starou faru jsme společnými silami zrekonstruovali a přesunuli do ní výrobu Vrky stavebnic. Na samotném procesu výroby se podílí úzký tým – táta každý model vymyslí a nakreslí, maminka řídí výrobu – k ruce má kromě zaměstnanců vlastní výroby (já, Agáta, Hedvika a nejmladší Antonie) i další pomocníky. Nejnovějším (a hned po Toničce nejnáladovějším) členem našeho týmu je Karkulín – červený hasičský Ford Transit MK1.
Tak tati, doufám, že jsem se přiděleného úkolu zhostila se ctí. Ještě ti prohledám archiv a přiložím fotky, jak nám to v průběhu toho všeho slušelo :D
